Skutečný majitel podle AML zákona

Novelou AML zákona prošla samotná definice skutečného majitele velkými změnami, zvláště u svěřenských fondů. Nová definice transponovala část čtvrté směrnice AML, kde skutečného majitele definovala podle materiálních znaků jako fyzickou osobu, která má fakticky či právně přímý či nepřímý vliv na rozhodování právnické osoby.

Daňová optimalizace firmy – z pohledu majitele

Za skutečného majitele bude považována tedy vždy fyzická osoba, nejčastěji ta, která má největší rozhodovací pravomoci.
Za skutečného majitele pokládán i zakladatel fondu, svěřenský správce nebo obmyšlený. Novelou byla vyřešena i situace, kdy výjimečně nebylo možno určit (po vyčerpání všech dostupných prostředků) skutečného majitele.

Zde pak nastane právní fikce, který stanovuje, že skutečným majitelem je buď fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu, případně osoba, která je zástupcem právnické osoby v takovém orgánu, nebo fyzická osoba v obdobném postavení (např. pokud je pověřena řízením právnické osoby).

Je zde zakotvena povinnost všech právnických osob i svěřenských správců vést aktuální interní evidenci o skutečném majiteli a tyto údaje archivovat minimálně po dobu 10 let.

Další povinnosti offshore podnikatele

Kromě interní evidence jsou výše uvedené osoby povinny zapsat informace o skutečných majitelích do evidence údajů. To na základě Zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Dne 01.01.2018 vznikla Evidence skutečných majitelů, která je svou podstatou neveřejným rejstříkem. Tuto Evidenci vedou rejstříkové (krajské, příp. Městský soud v Praze) soudy. Přístup do této evidence je povolen pouze orgánům státní správy a ten, kdo prokáže právní zájem. Za zápis skutečného majitele je stanoven poplatek 1.000,- Kč.