Evidence skutečných vlastníků společností

offshore daňový ráj

Čtvrtá AML (Anti-Money Laundering) direktiva byla přijata v červnu 2015 a nahradila předchozí, třetí AML direktivu. To se v českém právním řádu projevilo novelizací zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Jaké jsou novinky ve 4. AML směrnici?

Změny se projevily v rozšíření okruhu povinných osob. Především v oblasti investičního zprostředkování, nominee služeb, správcovských služeb a služeb spojených s kryptoměnami. Změnil se rozsah standartní i rozšířené due dilligence. Snížil se limit pro AML povinnosti při platbách v hotovosti na 10.000 EUR a na 2.000 EUR u výher v kasinu. Rozšířila se také identifikace PEP (politicky exponovaných) osob, a to jak domácích tak zahraničních. 1.1.2018 byl zřízen Rejstřík skutečných vlastníků společností, a to novelou zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen NZVR).

 

Rejstřík skutečných vlastníků společností

Návrh na zápis těchto údajů je oprávněna podat příslušná obchodní korporace prostřednictvím rejstříkového soudu nebo notáře. Poplatek za zápis činí 1.000,- Kč. Právnické osoby založené před 01.01.2018, které podají návrh do 01.01.2019 budou od poplatku osvobozeny. Svěřenské fondy se musí zapsat do 01.07.2018, právnické osoby do 01.01.2019. Rejstříkový soud údaje zaeviduje do 5 dnů. Samotnému skutečnému majiteli z nové právní úpravy žádné povinnosti nevyplývají.

 

Kdo se považuje za skutečného vlastníka?

Skutečným vlastníkem právnické osoby je fyzická osoba, která:

  • sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace
  • nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %
  • sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá tuto osobu, která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace
  • je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit jinak.

 

Jak je to u svěřenských fondů a nadací?

V případě svěřenských fondů či nadací bude v rejstříku uveden jako skutečný vlastník zakladatel, svěřenský správce, obmyšlený, osoby, v jejich zájmu byl fond či nadace založena. Dále osoby oprávněné k výkonu dohledu nebo správou nadace či fondu.

 

Je možné nemít skutečného vlastníka?

Není přípustná varianta, že by v rejstříku nebyla zapsána žádná osoba. Buď je tedy vlastník určen podle kritérií, nebo bude v rejstříku zapsán člen statutárního orgánu společnosti. Skutečnost, že bude nějaká osoba v rejstříku uvedena, se však nemá šanci dozvědět.

 

Kdo bude mít k zapsaným údajům přístup?

Takto zapsané údaje nebudou pro veřejnost běžně dostupné (§ 118g odst. 1 ZVR). Přístup do této evidence bude pro zákonem vymezené účely umožněn například soudům, orgánům činným v trestním řízení, zpravodajským službám a dalším.

Některé zapsané údaje může dále získat ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením některým trestným činům (například legalizace výnosů z trestné činnosti).

Evidence není veřejným rejstříkem ve smyslu rejstříkového zákona, není zde princip materiální publicity, přístup do něj budou mít orgány veřejné moci a osoby, které prokáží zájem na tom, aby jim byly údaje zpřístupněny.

 

Jaké budou sankce za nesplněné této povinnosti?

K možným sankčním nástrojům v případě neprovedení zápisu je třeba upozornit na § 118c NZVR, který vylučuje použití části první až čtvrté NZVR, není-li stanoveno jinak. Tím je tedy, mimo jiné, vyloučeno využití sankcí, které obsahuje např. část druhá.

Teoreticky je tedy možné neprovedené zápisu považovat za přestupek na úseku podnikání dle § 9 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v platném znění, kdy se právnická osoba dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku, popřípadě v jiné evidenci.



×
×